Michail Moškin
15. 8. 2021
Dlouholetý boj USA a jejich spojenců s terorismem v Afghánistánu skončil vítězstvím „Tálibánu„. V neděli jeho bojovníci vstoupili do města prakticky bez odporu a oznámili, že plně ovládají celou zemi. Proč se vládní moc opuštěná Američany tak bleskově zhroutila a co se dá čekat od nové vlády „Tálibánu“?
Ozbrojenci z hnutí „Tálibán“ zakázaného v Rusku v neděli ze všech směrů obklíčili a vstoupili do hlavního města Afghánistánu Kábulu, čímž definitivně převzali moc v zemi. Nazvat to útokem či dobytím města by bylo těžké. Pokud pomineme několik přestřelek s vojáky věrnými vládě v severních a jižních čtvrtích Kábulu, byl pád zákonného režimu prezidenta Ašrafa Ghaního Ahmadzaje (kterého do nedávna podpíraly bajonety amerického kontingentu) bezbolestný…
Americké diplomaty a další spolupracovníky velvyslanectví USA v Kábulu evakuovali na poslední chvíli při prvních zprávách o příchodu Tálibů do města. Dnes si v Afghánistánu i za jeho hranicemi se sarkasmem připomínají červencové prohlášení amerického presidenta Joe Bidena: „V žádném případě se nestanete svědky scén, kdy bude lidi nutno evakuovat ze střechy velvyslanectví Spojených států v Afghánistánu.“ A o necelých pár týdnů později Američany zachraňovali ze střechy velvyslanectví vrtulníky stejně jako tomu bylo v roce 1975 v Saigonu.
Poslední baštou západní přítomnosti v zemi je kábulské letiště, na němž na evakuaci vojáků i civilistů dohlíží třítisícový americký kontingent. Jak oznámil TASS, stihla sem uprchnout skupina vysoce postavených představitelů Ghaního režimu, včetně jeho poradců. Tálibánská armáda, která už předtím bez boje obsadila letiště Bagram (nejdříve základnu sovětského a poté amerického vojenského letectva), obklíčila civilní letiště, ale ani po Američanech, ani po skrývajících se „bývalých“ nestřílí.
Situaci v Kábulu však v žádném případě nelze označit za normální. Při prvních zprávách o tom, že se Tálibové přiblížili k městu, vypukla ve městě panika. Obyvatelé města obklíčili bankovní pobočky ve snaze vybrat peníze. Paniku zvýšily přestřelky na předměstích a poté zprávy o tom, že Tálibové zaútočili na hlavní městskou věznici Púli Čarkí a osvobodili tisíce svých příznivců. Na výpadovkách se vytvořily ohromné fronty těch, kteří chtěli z hlavního města uniknout.
Do neděle se celé hranice země dostaly pod kontrolu „Tálibánu“ a jediným „oknem“ tak zůstává už zmiňované kábulské letiště. „Situaci zhoršuje to, že Kábul zaplavili uprchlíci z provincií obsazených Táliby. Hotely, soukromé domy a dokonce i školy jsou přeplněny uprchlíky. To vše dohromady přimělo vládu jednat s Táliby,“ řekl novinám Vzgljad Omar Nessar, ředitel ruského Centra pro studium současného Afghánistánu.
Mezitím přišla z prezidentského paláce zpráva, že šéfem přechodné vlády byl jmenován bývalý ministr zahraničních věcí Ahmad Džalali. V Kábulu se však očekává, že vládnout de iure bude jen krátce. TASS totiž informoval o pověstech, že z Kataru do vlasti přijel šéf politického křídla „Tálibánu“, mulla Abdel Ghaní Baradar, kterému přičítají titul vládce obnoveného „Islámského emirátu Afghánistán“. Tak se země označovala v letech 1996-2001, za tálibánské vlády.
„Tálibán“ nicméně odmítá zprávy a návratu mully Baradara, slibuje zřízení „inkluzivní vlády“, a obecně, jak říkají pozorovatelé, zatím si vítězové vedou mnohem zdrženlivěji, než v dobách prvního vítězství v polovině 90. let. Symbolem prvního tálibánského obsazení Kábulu se stala krutá pomsta, která zasáhla bývalého šéfa prosovětského režimu Muhammada Nadžíbulláha. Ozbrojenci vtrhli do mise OSN, v níž se ukrýval, a veřejně ho popravili.
Teď „Islámský emirát Afghánistán“ zaručuje všem, kteří chtějí uprchnout ze země, bezpečný koridor na letiště. Ostatní představitelé bývalého režimu budou muset přísahat věrnost emirátu. Tálibán slibuje, že zabezpečí bezpečnost zahraničních diplomatů, zejména ruského velvyslanectví v Kábulu. Naše diplomatická mise potvrdila, že její zaměstnanci nejsou v nebezpečí, evakuace není nutná, přestože situace ve městě zůstává napjatá.
Tálibové věří, že nemocnice a školy budou i nadále fungovat normálně. Navíc, na rozdíl od časů prvního tálibánského režimu, ženám umožní získat vzdělání, za podmínek, že budou zakrývat tváře. Současně existují jasné známky mocenské změny, jak na svém účtu v sociální síti Telegram informoval vojenský korespondent Jurij Kotěnok, v Kábulu začali přebarvovat „haram“ – hříšné zobrazení ženy s odkrytou tváří…
Anatolij Mavijčuk, plukovník ve výslužbě a účastník bojů v Afghánistánu, naznačuje, že teď se Tálibové, poučeni hořkými zkušenosti z minulé vlády, pokusí posílit svoji moc, armádu a navázat diplomatické vztahy s okolními zeměmi. „Přinejmenším nepředpokládám otevřené útoky na území středoasijských republik, ale vliv „Tálibánu“ v oblasti velmi silně vzroste,“ řekl vojenský expert.
Jedním z prvních úkolů „Tálibánu“ po obsazení Kábulu bude vybudování vztahů tohoto (většinou paštunského) hnutí s těmi národy, které svého času tvořily základ „Severní aliance“: Tádžiky, Uzbeky, Hazáry a dalšími etniky ze severu země, domnívá se Matvijčuk. „Zatím není jasné, jestli se to povede. Je možné vypracovat prognózy jak o znovunastolení centralizovaného státu, tak o nové občanské válce. V každém případě existuje možnost střetů v místech, kde žijí Tádžikové a Uzbeci,“ dodal náš zdroj…
Rusko by podle názoru senátora Kosačeva v nové situaci mělo zvýšit své diplomatické úsilí. „Týká se to nejenom spojenců v Organizaci smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) a Eurasijské ekonomické unii (EAEU), ale i všech regionálních struktur a hráčů – Číny, Indie, Pákistánu a dalších. Potřebujeme zachovat jednotnou linii v každém z možných scénářů vývoje událostí v Afghánistánu“, uvedl zákonodárce.
Dalším směrem činnosti je upevnění spolupráce v rámci bloku CSTO, zdůraznil Kosačev. „To se týká spolupráce v oblasti boje proti terorismu, obchodování s drogami a také opatření proti ideologickému působení radikálů na obyvatelstvo přilehlých oblastí,“ dodal Kosačev. Za třetí je nutné posílit spolupráci v boji proti terorismu s USA. President Biden včera americkým ozbrojeným silám i zpravodajským službám přikázal, aby pečlivě sledovaly situaci a zabránily růstu terorismu na území Afghánistánu, připomněl senátor Kosačev. „Domnívám se, že v tomto se naše zájmy prolínají, a to nejen s Amerikou,“ konstatoval poslanec.
Ale to hlavní je, podle Kosačeva, „vrátit do hry OSN“. „Formálně byly celou tu dobu jednotky mezinárodní koalice (rozuměj Američané) v Afghánistánu pod mandátem OSN,“ připomněl senátor. „Ale Američané si tam dělali, co chtěli, a to v souladu se svým, nikoliv kolektivním pojetím mise. A podle toho dostali zaslouženou odměnu. A teď, hned za nimi, po té prohrané misi, dostává co proto Afghánistán i celý svět. Tohle už musí skončit.“
Převzato ze Vzgljad.ru, kráceno
outsidermedia.cz